Květinový farmáři, spasí tě trvalky?

Za poslední týdny jsem vedla s dost farmáři diskuzi na téma rozšíření trvalkových záhonů nad letničkovou částí. Připisuji to vyčerpání z této sezony, náročnému počasí a vysokému adrenalinu farmáře z konce sezony. Farmáři tak hledají možnost, jak si trošku ulevit v pracnosti s letničkovým sortimentem květin. A také tomu, že se trvalky teď nesou na moderní vlně a dostávají se tak do popředí zájmu.

Pozor na to, já si myslím, že nespasí ani vás, ani vaši květinovou farmu. Níže jsem vám sepsala pár bodů po třetí zátěžové sezóně na poli v Brně-Bohunicích.

Jaké mají trvalky k řezu plusy?

Začneme už od samotného slova trvalky. Tedy, že jsou trvalé a zahradě nám zůstanou spoustu let (ano ale jen některé). To vám usnadní každoroční výsadbu, a naopak každý rok sklízíte, vždy o trochu více stopek z trsu. Vaše počáteční úsilí se vám tedy s roky vrací mnohonásobně.

Je jich obrovský sortiment, jakože vážně obrovský. Stále můžete nacházet nové poklady k otestování, pro ozvláštnění vašich kytic a svateb.

Vaše kytice budou jedinečné a odlišné. Zahraniční velkopěstitelé se k trendu lučních/farmářských květin také připojují. Vy však jako malá farma budete mít vždy náskok, protože můžete lehce změnit sortiment a být tak napřed před velkoobchodním prodejem ze zahraničí.

Trvalky kvetou v době (květen/červen), kdy letničky/dvouletky/cibuloviny si dávají zrovna pauzu. Vyplníte tak celou sezonu květy.

Jaké mají trvalky k řezu mínusy?

Trvalky nejsou tak úplně vytrvalé. Letos po třetí sezoně se v trvalkových záhonech objevují díry a mnoho jich zmizelo do neznáma. Vyhnily, nebo je možná řez na květy vyčerpal a tak odumřely. Myslete na to, abyste od těch háklivějších měli schovaná semínka, nebo nařízkované sazeničky vždycky do zásoby. Prázdné mezery tak zase zaplníte a využijete svoje záhony na maximum. Také se vyhnete dosazování různých druhů mezi sebe.

Rostou trochu více bez péče, ale plet, hnojit, provzdušňovat a dělit je musíte stejně tak.

Jejich výnos je menší. Ano, a to o dost. Z letničkové sazenice můžete sklidit desítky květů během sezony. U trvalek jen u některých. Jejich regenerace a vysílání nových květů je mnohem pomalejší. Myslete na to, až budete poměřovat plochu letniček a trvalek. Trvalky = trošku méně práce, ale živit vás stejně budou letničky.

Musíte jim více upravovat stanoviště, ať se jejich vytrvalost prodlouží. Já svoji těžší půdu pískuji, přidávám biouhel a provzdušňuji vidlemi. Přesto mi přes vlhkou zimu některé trvalky vyhnijou.

Pokud prodáváte floristům, musíte je doslova "prodat na záhoně", ti co s nimi nejsou zvyklí pracovat je přehlíží a často je v záhonech automaticky minou, protože jejich krásu nevidí na první dobrou.

Rádi si porovnáváte pole s ostatními farmáři?

Taky tady jsou moje dispozice květinového pole. Protože se něčemu daří u mě neznamená, že pro vás to bude taky výhra. Moje pole je mírně svažité, nedrží se tu voda, pomalu odtéká dolů pryč z pozemku. Ale hodně vody i nasaje a půda dlouho vydrží vlhká. Půda je těžší jílovitohlinitá, černozemní. Je v ní přebytek vápníku, proto musím doplňovat železo postřikem na list. Pole je celodenně osluněno, pokud chci stín, musím rostliny chránit stínovkou, keři nebo přístřešky.

Mých 11 tipů na opravdové držáky.

1. sedum: není moc oblíbené, hlávky jsou někdy příliš velké, aby se snadno daly využít do menších kytic. Mají spousty kultivarů lišících se výškou, hustotou květů, barvou stonku/květu/listu. Využívat se dá po celou dobu sezony, od listů po odkvetlé hlávky. (Chelsea střih se mi neosvědčil, nové výhonky se snadno z rostlin ulamují)
2. traviny: zahrnu sem traviny obecně. Moje nejmilovanější zahrnují vytrvalá prosa, plochoklásek a dochany (pozor, jejich listy řežou). Čím déle je máte, tím víc jich máte. Vyžívám je několik měsíců v roce, zjemní každou kytici, ať živou či sušenou. Tip pro sušené: sušit je můžete pověšená hlavou dolů. Ale dají se sušit i v kbelíku hlavou nahoru. Jejich listy se jinak zvlní a můžete je použít jinak.
3. astry: je jich spousty kultivarů. Liší se výškou, růstem, barvou listů i typem květů. Ne všechny se mi osvědčily k řezu, např. novoanglické nepěstuji vůbec. Jejich květy se kroutí a vypadají zvadle. Pořizuji si vždy pár kusů a ty, co se neosvědčí vyřazuji, ty dobré množím dále. Využívám je jako zeleň nebo na květy. Bohužel však na konci sezony trpí na různé choroby, hlavně na rez a padlí. Je třeba se tedy zaměřit na jejich zdraví, ať je můžete plně využít k řezu.
   
4. lysiamchia: také známá jako husí krky (pěstuji hlavně sehnutou). Nově mám další bílou odrůdu, kterou budu teprve zkoušet. Vrbina tečkovaná, ať už její žlutá nebo vínová varianta mi k srdci nepřirostla. Žlutá se mi nelíbí a ta tmavá má potíž s hydratací. Moje kamarádky je však využívají, udělejte si názor sami.ll
   
5. maliník i ostružiník: patří mezi keře. Je to neocenitelná zeleň na listy i plody. Zákazníci zralé maliny/ostružiny v kyticích zbožňují. Je třeba si však najít odrůdu která vám bude vyhovovat. Nejlepší jsou ty, které jsou rovné a ne příliš převislé, ty se do kytic hůře využijí. Maliny si namnožte nebo získejte odkopky od přátel, jejich pořizovací cena za sazenici je dost vysoká. Také doporučuji remontantní odrůdy, které dlouze plodí.
   
6. dračík: je skvělý. Hlavně ten co kvete bíle, korálově a světle fialově. Vybírejte si vyšší odrůdy, ty pod 30cm nemají k řezu cenu. Napěstujete si je ze semen a následně si je množte ze svého osiva. Prodávaná osiva klíčí poněkud hůře. Na podzim se krásně barví i jejich listy a semeníky. Mají opravdu velký výnos a dlouhé okno ke sklízení.
   
7. oregano: rychle se šířící bylinka. Doporučuji si sehnat hned od začátku světlejší barvy (tedy bílé a velmi světle fialové). Klasické fialové odstíny kytice postaršují a působí pak jaksi starobně, tedy alespoň podle mě. Stejně tak pokud si květy sušíte. Když si zasadíte odrůdy vedle sebe, prorostou vám a pak už se budou blbě rozdělovat dle barev. Po včasném střihu kvetou ještě jednou na podzim.
   
8. máta: je velmi rychle se šířící voňavá kyticová výplň. Po vyzkoušení spousty odrůd jsem skončila u té mojí nej jablečné. Je velmi vysoká, plodná a bez problémů. Moc se mi líbí i ananasová, která kombinuje bílozelenou barvu na listech. Je však mnohem méně vitální, než zmíněná jablečná. Máty se budou velmi rozlézat. Dejte jim tak své místo, kde vám to nebude vadit (podlezou i zakopanou plachtu u foliovníku). Odrůdy si také při výsadbě oddělte, ať vám ta vitálnější nepohltí ty ostatní.
   
9. horská máta: využiji každou její stopku a mám jí pořád málo. Má více odrůd a miluju všechny. Kvetou postupně a využijete je tak několik měsíců v roce. Je skvělá také k sušení. Opětovně obrazí po střihu, nové výhony se ale snadno z odlamují.
   
10. solidago: patří mezi ty trochu nespolehlivé ve vytrvání na stanovišti. Rostliny mi obvykle vydrží 2 sezony. Na jaře si tak svoje trsy vždy přeřízkujte, ať si je zachováte (ustřihnu výhonek píchnu do písku a držím v teple a vlhku do zakořenění). Nejlepší výběr seženete na Loukykvět. Pořiďte si od každé odrůdy pár kusů, protáhnete si tak jejich sezonu na několik měsíců. Využívám je od zeleně po kvetoucí kvítky. Ano, bohužel jsou všechny do žluta, jejich výplň je však především velikostně do kytic nepostradatelná. Na jaře sazenice také zaštípněte, získáte tak více menších a použitelnějších chocholů.
    
11. čemeřice: můj tahoun začátku sezony. Ale! Mám pro ně speciální pěstební zahradu, na bohunickém poli by mi nerostly a byla by to vyhozená energie i peníze. Musí být zasazeny v polostínu/stínu v půdě, která jim vyhovuje. Dlouho rostou a jejich pořizovací cena je dost vysoká. Pokud se však usadí, budou vám dělat radost roky. Můžete z nich vytěžit až 15 stopek na rostlinu. Pozor, nadbytek dusíku v půdě zvyšuje riziko jarních mšic.
    

Pár tipů na ty trvalky co vykopnu, tak akorát na kompost.

1. veronika: špičatý typ květu i jemné barvy jsou velmi žádané. Ale květy pořád něco mají: vadnou, opadávají, nejsou dost dozrálé, nebo naopak reznou při odkvětu. Taky je trápí rez a vlastně se moc nerozrůstají. Sáhněte raději po rozrazilovci.
2. všechny bahenní, vodomilné a hajničky: ano, možná když jim půdu a prostředí přizpůsobíte, tak porostou. Ale vyplatí se to úsilí za těch pár stopek? Mně určitě ne, protože svlačec je přeroste a zahubí.
3. vytrvalá krásnoočka: tady ještě úplně nevím, zda jim dám šanci. Uvidím příští rok.
4. meduňka: její sklízecí okno, tedy když jsou květy pevné a dozrálé je tak krátké, že pro ni nebudu plýtvat místem. Zůstane tak jeden trsík na čaj a na zimní květy pro stehlíky, ať mají co vyzobávat.
5. staré odrůdy chryzantém: moc dlouho jsme se snažila najít ty, co mi budou vyhovovat v trvalkovém sortimentu. Ale k řezu do vázy příliš nefungovaly, jejich listy vadly. Kopretinové řídko-lupínkaté květy, bohužel příliš evokují hřbitovní kvítí. A tak sahám k odrůdám vyšlechtěným k řezu. Pokud jim dáte správnou péči, stanou se z nich také přezimujících trvalky.

Toliko k mým, hlavně letošním, nově nabitým zkušenostem v trvalkovém sortimentu. Trvalky jinak určitě pokládám za velký přínos a obohacení kytic. Nejvíc se vám budou hodit hlavě ve svatební floristice, kdy dodají kyticím jedinečný šmrnc.

Chcete si prohlédnou moje pole a inspirovat se? Nabízím placené hodinové konzultace, při kterých se vám plně věnuji, probereme vše co vás zajímá, ukážu vám to v praxi a probere vše od mínusů po plusy . Pole volně přístupné není, a neohlášené návštěvy nemám ráda 😊.